Občan

Abertamy leží v Krušných horách 25 km severně od Karlových Varů v nadmořské výšce 840 - 1000 m. Byly založeny horníky, kteří hledali stříbro pro mincovnu hraběte Šlika, první zmínka o obci je z roku 1529. Těžba stříbra upadla během Třicetileté války, po ní zůstalo pouze místy dolování cínu, ze kterého se vyrábělo kuchyňské i mešní nádobí.

Hledači stříbra často při svém kutání naráželi na černý, lesklý kámen, který jim vždy naznačil, že stříbrná žila končí. Přinášel jim tedy smůlu, naznali jej proto smolinec. Teprve výzkumy Marie Curie - Sklodowské našly v tomto kameni a rudách jej obsahujících vzácné prvky, které daly kraji éru Jáchymovských uranových dolů po 2. světové válce.  Přímo v Abertamech bývala šachta Jeroným a Albrecht, v okolí jich kromě "kutaček" bylo více, i smutně proslulých vězněním nepohodlných lidí v 50. letech.

Z čeho vznikl název Abertamy (v němčině Abertham, ale též Abertann, Oberdannen, Aberdam, Aberthamb, Abertam, Aberthal či Oberthal), je dodnes nejasné. Často citovaná pověst praví, že jednou kolem budoucích Abertam projížděl jakýsi šlechtic (podel jiného podání šlo o důlního inspektora) a uviděl muže, který stavěl na potoku hráz. Na otázku, co že to vlastně dělá, měl od muže dostat odpověď: "Aber (einen) Damm" (no přece hráz). Odtud byl už jen krůček k názvu. Někdy se původ jména spojuje s nedoloženým názvem Albertshammer (Albertovy Hamry).

Hřebečná (původně Hengstererben), která dnes tvoří součást Abertam, byla založena v roce 1545 díky nálezu dalšího středověkem velmi ceněného kovu, cínu. Romantická pověst říká, že cínovou rudu zde vyhrabal kopytem hřebec (německy Hengst) ve chvíli, kdy jeho pán, schwarzenberský rytíř, vylezl na strom, aby našel cestu z lesa. Skutečnost je však prozaičtější. Název je odvozen od jména známé těžařské rodiny Hengstů z Krupky u Teplic, která se aktivně zabývala těžbou cínu a historicky je doložena už k roku 1443. Slovo erben znamená v němčině dědit a odkazuje zřejmě na dědičná práva zakladatelů obce.